Legenda o Wildrovi

Už se tu objevilo pár „povídek“, ale až dosud žádná z nich dlouho nevydržela v pokračování a jejich kvalita se mi nezdála příliš valná. Jednoduše proto, že jsem neměl v jednu chvíli co na práci, rozhodl jsem se sepsat „sérii krátkých povídek“, která bude ozvláštněna tím, že budete sami moci rozhodovat o tom, co se v ní bude odehrávat. Konkrétně hlasováním na fóru. V této sérii je brán krychlovitý svět Minecraftu jako samozřejmost, ale je ponořený do beznaděje a chaosu a svým barbarstvím je trochu smíchán s atmosférou hry Gothic. Lidí je málo a jsou rozprostřeni po celém světě. Nikdo o ničem nic neví a smrt číhá na každém kroku. Pokud si chce někdo následující povídku přečíst na černém pozadí, tak tady je link. Přeji příjemnou četbu. 

Postava jdoucí ze severu lesem je naplněna neuvěřitelnou nenávistí. Vše dobré pro ni pozbývá smyslu a s tím špatným zůstává v nekonečném boji, který nelze vyhrát a i tento boj tedy pozbývá smyslu. Přesto jde stále dál bez ohledu na vše, co ji zužuje. Pokud by ji na její cestě někdo potkal, označil by ji jednoduše slovem „barbar“, které je opravdu více než výstižné.

Černé vlasy má dlouhé po ramena, jsou rozcuchané, špinavé a divoce mu vlají ve větru. Výraz v jeho tváři jeho divokost ještě umocňuje, přes pravé oko se mu totiž až k pravému líci táhne stará široká jizva. Jeho pravé oko je, zdá se, funkční, ale je neustále podlité krví tak, že je bělmo celé červené, levé oko je v kontrastu s ním až nepřirozeně zdravé a jeho průzračně modrá barva to vše jen umocňuje. Nos vypadá jako by byl už několikrát zlomený a v ústech mu chybí několik zubů.

Pokud je pravda, že bojovník bez jizev nikdy nebojoval, pak tenhle jich za sebou už musí mít desítky. Jizvy, ať už krátké, či dlouhé, mělké, či hluboké, tenké, či široké, čerstvé, či staré, mu pokrývají celé tělo. Dobře je to vidět na jeho břiše, které je odkryté, neboť stará kroužková košile, kterou nosí, je z větší části ulomená a zakrývá jen mohutný hrudník. Nohy mu zakrývají kožené kalhoty, zjevně domácí výroby z tlustých vlčích kůží, a už se trochu rozpadající kožené boty. Na zádech má kožený batoh, ve kterém má své, nyní již prakticky nulové, zásoby potravin na cestu – křesadlo, měch s vodou a pár šípů s prasklým lukem. V rukou svírá svůj nejcennější poklad – oboustrannou válečnou sekeru z chladné oceli, ve které jsou okem vidět redstoneové žilky a místy se ještě dají najít stopy po původním postříbření.

Tento barbarský poutník si říká Wildr a stejně jako mnozí jiní uvěřil pověsti o zemi bohatství, kde místo po zemi chodíte po průzračných diamantech, kde rostou stromy z ryzího zlata a místo kamene je čirá ocel. Také on se vydal po nikým nevyšlapané cestě přes řeky, hory, džungle, lesy i pouště, aby nalezl ztracenou legendární zemi Mythos. Ani on sám už neví, jak dlouho už je na cestě, vzpomínky si raději nepřipomíná, snaží se je zapomenout. Jde dnem i nocí, když si chce odpočinout a prospat, vykope si díru v zemi, když má hlad, uloví si zvěř, když má žízeň napije se z potoka, společnost mu dělá jen ochočený vlk. Nebo spíš dělal, protože ho minulý týden odpálil creeper. Pravá paže, která byla při tomto výbuchu zasažena, je stále citlivá a místy na ní ještě roste nová kůže. Sám Wildr je unavený, nespal od oné příhody a probděl i pár dní před ní. Na tomhle světě, který Wildr tak strašně nenávidí, sice není potřebné spát tak často jako na jiných světech, přesto si únava spánek časem vyžádá.

Wildr se náhle zastavil, les skončil a předním se na nížině v údolí rozkládá nevelká osada. Stoupá od ní nevelký dým a je plná nevelkých staveb z cubblestoneu a dřeva. Takhle zdálky toho není příliš vidět, Wildr ji ale zkušeně odhaduje jako lidskou vesnici. Je možné, že místní vědí něco o Mythosu, Wildr se však až dosud nesetkal s nikým, kdo by o něm věděl více než ostatní a nevymýšlel si. V každém případě by se tam mohl vyspat v normální posteli, což po půl roce spaní na zemi rozhodně nezní špatně, a možná by tam mohl sehnat i teplé jídlo. Zastavení ve vesnici by ho však jen zdrželo v pátrání po Mythosu, volnou postel tam sehnat vůbec nemusí a lidé by si z něj navíc jen dělali legraci. Zase by byl ten blázen, který se honí za přeludem. Zase by mu říkali, aby svou pouť ukončil. Aniž by kdokoliv z nich tušil, že on přestat prostě nemůže. Ti zlomyslní by si ještě navymýšleli o Mythosu nesmysly, které by mu předhazovali jako falešné informace. Pokaždé je to skoro stejné. Wildrovi se rozhodně nechce znovu zažít stejné ponížení od lidí, kteří v životě nevystrčili hlavu z vlastního domu. Možná by neškodilo se odříznout od civilizace úplně, přeci jen, Wildr si lépe vystačí sám…

Vydá se Wildr do vesnice? A co tam bude dělat? Jak se bude k vesničanům chovat? Nebo obejde vesnici velkým obloukem a vydá se na místa, na která se lidská noha nikdy nevydala? Hlasujte na fóru a rozhodněte.

 

 

PS: Možná si někteří všimli, že jsem chtěl napsat článek o 1.8ce. Ten jsem sice napsal, ale v záplavě spamových článků nebyl schválen. Pokud by někoho zajímal, nebo by mi nevěřil, že jsem ho napsal, tak tady je odkaz.

Přihlásit se...

Zapomenutéheslo ?

Registruj se u nás!

Indikátor síly Hesla

Your password must be at least 8 characters long. To make your password stronger, use upper and lower case letters, numbers, and the following symbols !@#$%^&*()


Před registrací se ujistětě že jste napsali správný email a že v něm máte nějaké místo, hlavně uživatelé seznamu.