Stín draka: část 10.

[singlepic id=702 w=600 h=77 float=]

Slunce zářilo nad krajinou snů.

Mírný vánek tlačil do plachet lodi.

Vodní tříšť vesele omývala její boky.

Andagario však nic z toho nevnímal.

Od východu se blížila temná mračna.

A nad jeho hlavou pomalu rostlo zlověstné světlo.

Most.

Ležel jsem na obsidiánové podlaze. Stín draka se leskl vedle mě a já zvažoval své šance. Zabije mě dřív, než se k němu dostanu, nebo budu rychlejší? Neměl jsem dost času, záře nade mnou rostla a fialové oči si mě zkoumavě prohlížely. Musel jsem se rozhodnout hned. Škubl jsem sebou a vrhl se po meči.

Popadl jsem důvěrně známou rukojeť své zbraně a zmateně jsem se podíval na svého nepřítele. Ani se nepohnul, aby mě zastavil. „Přišel jsi příliš pozdě,“ oznámil mi tiše: „už se ti nepodaří zabránit spuštění mostu.“ Jeho meč se pohnul. „Pokud chceš ale pokračovat ve svém nesmyslném boji,“ řekl a zaujal bojový postoj: „já rád pošlu tvou duši do pekel.“ „Ty jsi zodpovědný za zničení Železné hory,“ řekl jsem klidně: „nebudu sluhou u nohou vrahů.“

Vrhl jsem se vpřed a naše meče se srazily v divoké sérii úderů. Jiskry odletovaly a temné dunění Stínu draka se mísilo se syčením černého meče. Vypálil jsem po svém protivníku mračna střel ale on každou dokázal odrazit. Vzlétli jsme do vzduchu a bojovali jsme nad oltářem, zatímco nad našimi hlavami rostla záře mostu. Blesky mého meče s rachocením narážely do obsidiánových stěn.

Protočil jsem se pod nepřítelovým mečem a zasadil jsem mu tvrdou ránu pěstí. Prolétl vzduchem a s těžkým zaduněním narazil na černofialovou zeď. Zvedl hlavu a pohlédl mi do očí.

Bylo to zvláštní. Najednou jsem zapoměl na válku, na draky, na Herobrina, Notche, Andagaria, Tengora a na všechny ostatní. Byl jsem jen já – a můj nepřítel.

Vzpomínal jsem.

Vzpomínal jsem na své dětství v malé vesnici uprostřed stepí. Vzpomínal jsem na svého otce, rolníka, který dlouho a těžce pracoval na poli sám když matka zemřela. Vzpomínal jsem na Dlouhou noc.

Ten, který vládne Enderu se na mě vrhl a opět jsme se střetli v divokém souboji na život a na smrt. Já ale stále viděl jeho oči.

Kráčel jsem tiše chodbami a hledal jakoukoli cestu ven. Všechny cesty se ale často zatáčely a v absolutní tmě jsem brzy ztratil orientaci. Zahlédl jsem siluety několika zombíků, ale vždycky jsem se jim vyhnul. Byl jsem unavený a jakýkoliv souboj byl nad moje síly. A pak – po nekonečně dlouhé době – jsem uviděl světlo.

Odrazil jsem divokou smršť úderů, ale jejich síla se mnou praštila proti zdi. Nenávistné výkřiky mého nepřítele se mi zarývaly hluboko do mozku. To ale nebylo důležité. Nic nebylo důležité. Viděl jsem jeho oči.

Nebyl jsem schopen se pohnout, zatímco kolem mě zuřila bitva. Jen jsem cítil, jak ze mne hlubokou ranou odtéká život. Zvuky ztichly a já vnímal jenom pulsující rudé světlo.

Meč se mi zableskl před očima a Stín draka mi vyletěl z ruky. Drtivý úder mě poslal k zemi, zatímco má regenerace pracovala na plné obrátky. Ten, který vládne Enderu vydal vítězný výkřik a vrhl se ke mě, aby mě zabil. Ale já, viděl jen jeho oči.

Vši silou jsem se donutil pohnout se a má ruka nahmátla nějakou podivnou lahvičku. Maně jsem sevřel ruku a pozvedl lahvičku k obličeji.

Můj nepřítel se snášel ke mě. Nesmírně rychle, ale přesto nesmírně pomalu. A za jeho zády se otevíral most. Jeho oči –

Aťsi zemřu.

– oči –

Ale nebudu mít žízeň.

– oči –

Tekutina mě chladivě objala hrdlo.

On.

Ucítil jsem cosi nového.

Vidím ho.

Zahleděl jsem se do tváře svého nepřítele a on to ve zlomku vteřiny pochopil. Jeho oči se rozšířily strachem, strachem, který nikdy neměl a teď mu musel čelit. Pochopil.

Vykřikl jsem a temnotu proťalo oslepující světlo. Nesmírná energie napjala mé tělo k prasknutí. Cítil jsem sílu věků, moc generací a tíhu legend. A zatímco se ke mě směšně pomalu blížil můj nepřítel, pozvedl jsem ruce. Vyřkl jsem jediné slovo, které rozeznělo svět jako zvon a jeho ozvěna zněla ve všech koutech vesmíru. Nesmírná energie obklopila nepřítele a uvěznila jej v zářící kleci.

Mávl jsem rukou a jeho meč se roztříštil na tisíce kusů. Do ruky mi skočil Stín draka a zatřpytil se ve svitu čiré moci. Sevřel jsem ruku v pěst a Ten, který vládl Enderu dopadl na zem a ztratil vědomí.

Most se otevřel.

Záře nad mou hlavou explodovala a vytvořila strašlivý, mocný vír který řval a kvílel jako bouře. Tisíckrát prokleté bytosti se probudily a pozvedly hlavy. Temnota jásala a temně syčela. Sluhové zla si mnuli ruce a páni stínů zasedli k poradě. Uprostřed Endu udeřil blesk do obsidiánového oltáře a roztříštil jej na kusy. A z prachu a popela povstal Herobrine.

Zděšeně jsem znovu zmobilizoval veškeré své síly a vyslal je proti Herobrinovi.

Posměšně luskl a uvolněná energie roztříštila stěny sálu na kusy. Musel být nesmírně mocný, aby tohle dokázal. Až příliš. Stanul uprostřed své říše a rozesmál se. Vysmíval se moci lidí i moci Notchově. Vysmíval se slabým a povzbuzoval silné. Povolával své hordy do války.

A já byl bezmocný.

Obrátil se ke mě, aby mě zničil.

Ale já náhle věděl, co musím udělat.

Strach, bolest a zloba náhle odezněly. Všechno bylo tak jasné. Tak jednoduché. Protože všechno se stalo, tak jak se stát mělo. Protože musím splnit svůj úkol. Protože musím dostat odpověď na svou otázku. Protože musím naplnit svůj osud.

Posbíral jsem veškeré své síly.

Herobrine se na mě pohrdavě podíval a připravil se k protiúderu.

A já zaútočil.

Na most.

Herobrine zařval a jeho temné síly vyrazily ke mě.

Ucítil jsem, že mé síly nebudou stačit.

Takhle to přece nemůže skončit.

Můj pohled sjel k Tomu, který vládl Enderu.

Jeho oči se opět rozsvítily.

Poznal pravdu.

Druhý proud energie narazil do mostu a vír zhasl.

Herobrine zařval a vlna temnot nás proměnila v prach.

***

Andagario stál na vrcholu věže, sám. Jeho mysl byla naplněna tisíci myšlenek, které si chaoticky hledaly cestu jeho hlavou. Stál tak dlouho.

***

Tengor seděl ve svém křesle a hladil svého kocoura. Cítil nesmírnou úlevu, neboť veškeré zlo bylo bezpečně uzavřeno mimo svět lidí. Zároveň ale cítil hluboký smutek, který pronikal jeho srdcem jako ledový nůž. Seděl tak dlouho.

***

Zatímco ostatní oslavovali, tito dva muži byli pohrouženi do temného mlčení. Jen oni věděli, jak dopadl ten, který je spasil.

***

Daleko od nich, za branami Endu, v království Herobrinově, které se stalo démonovým hrobem, pořád ještě zářil a všem lidem naději zvěstoval

[singlepic id=703 w=320 h=240 float=center]

KONEC

Doslov

Rád bych na tomto místě poděkoval všem, kteří se mnou prožili toto neobyčejné dobrodružství, na pláních Minecraftu, v hlubinách Netheru a v pustinách Endu. Doufám, že se vám celá série povídek líbila a že jste se při jejím čtení pobavili nebo zamysleli. Děkuji všem, kteří napsali nebo napíší své názory, nápady nebo připomínky. A nikoli na posledním místě děkuji svým hrdinům, ke kterým jsem se mnohdy choval poněkud nehezky. Mimochodem, obdržel jsem zprávu, že natáčení Života creepera již započalo.

Shadoe

  • Shadoe_Restalon

     Poslední část je tady.

  • StavitelSveta

    Fíha, docela rychlost.

  • SuperTomas

    To… je… prostě úžasný! Fakt, lepší povídku o Minecraftu jsem v životě nečet! Doufám že uděláš ještě 2.řadu Stínu draka! Moc tě prosím!

  • ondarpalicka

    nejlepší povídka na světě fakt mrtě ,škoda že tohle byl poslední díl byla to fakt nejlepší povídka na světě

  • Shadoe_Restalon

    Filmová verze Života creepera od Breakdown studia
    http://www.youtube.com/watch?v=Q-286uG4Nss&feature=youtu.be

  • Shadoe nemáš prosím tě nějaký email ??? potřeboval bych s tebou na něčem domluvit a nechci to řešit tady :-) díky Skauttronic 
    moje emailová adresa je arthardie@seznam.cz 

    • Shadoe_Restalon

      Piš na Shadoe-Restalon@email.cz
       Je to email určený pouze pro dotazy ke Stínu draka takže spamujte, spamujte a spamujte…
      (Stejně jsem si nezapl neomezenou velikost složky)

Přihlásit se...

Zapomenutéheslo ?

Registruj se u nás!

Indikátor síly Hesla

Your password must be at least 8 characters long. To make your password stronger, use upper and lower case letters, numbers, and the following symbols !@#$%^&*()


Před registrací se ujistětě že jste napsali správný email a že v něm máte nějaké místo, hlavně uživatelé seznamu.