Oko zrady (část čtvrtá)

[singlepic id=722 w=640 h=480 float=]

Bělavé kamení skřípalo pod nohama Zrádce, když se zničeně vlekl za Poslem, nadutě se vznášejícím necelý půlmetr ve vzduchu kousek před ním.  Ačkoliv regenerace stále probíhala, nezdravý endský vzduch ji zpomaloval, takže se Zrádce pořád mohl jen stěží hýbat. Zranění, která mu Posel způsobil, také příliš nepřispívala k jeho zdravotnímu stavu. Celé tělo ho svědilo a štípalo, jak se obnovovala poškozená tkáň.

Došli na okraj ostrůvku, k ostré hraně pokračující několik desítek metrů dolů a pak zničehonic mizející. Posel zmizel v obláčku fialového světla a zanechal Herobrina u srázu samotného. Naproti přes nekonečnou prázdnotu visel ve vzduchu další létající ostrov, daleko masivnější než ten, na kterém se nacházeli.

Herobrine čekal na místě dlouho, zdálo se mu to jako celé dny, než se rozhodl. Přistoupil ke kraji a spatřil prolétávajícího draka. To je moje šance… problesklo mu hlavou.

Bez dalšího přemýšlení skočil z hrany dolů.

Uviděl přibližující se černou siluetu, tak roztáhl ruce a nohy, aby se měl jak zachytit. Drak, pravděpodobně zasažený předtuchou, typickou pro obyvatele soumračné říše, natočil hlavu a podíval se na padající postavu. Otevřel tlamu a natočil křídla.

Herobrine minul náhle uhýbajícího draka skoro o dvacet metrů a řítil se závratnou rychlostí do temné a bezedné hlubiny pod světy. V šoku a zmatení napjal své obnovující se síly a prudce vyrazil směrem nahoru. Bohužel, náhlá změna tlaku a směru pohybu odeslala Zrádcův mozek do blahého bezvědomí.

Bezvládná postavička přestala stoupat.

 

 

Pozoruhodné. Zařízl se mu ledově ostrý hlas do vědomí. Ještě nikdy jsme neviděli nic tak… smrtelnického. Nikdy. Nikde. Posel Konce stál přímo před Herobrinem, ležícím na obsidiánovém oltáři. Před ním se tyčila ohromná socha. Kdyby měl End nebesa, sahala by daleko nad ně. Její křídla objímala celý svět a ztrácela se v nekonečnu. Zavřená oční víčka byla jako kontinenty, nehybné a věčné.

Pokloň se našemu pánu, prohlásil druhý Posel, naprosto shodný s tím, co stál u oltáře, který právě vyšel zpoza jednoho z obsidiánových sloupů.

Věčná sláva Draku Konce, pánu všech světů a stínu smrti! Tři hlasy zněly v dokonalém unisomu v Zrádcově hlavě, rezonující a vibrující jeho lebkou. Skřípění, zpočátku téměř nepatrné, začínalo sílit, až přerostlo v drtivé hučení. Celý End se svíjel v krutém tanci, když se jeho Pán probouzel.

„Co se děje?!“ Zakřičel Herobrine, aby přeřval dunící bouři. Posel neodpověděl, soustředěně zíral na sochu, která předváděla pozoruhodnou hru světel. Hučení zesílilo, teď znělo jako obří hurikán, řvoucí přímo do uší. Světa se začal rozmazávat, když nějaká neznámá síla počala stírat hranice mezi realitou a sny. Časové vzdutí vychrlilo armádu temného lidu. Draci se povznášeli na svých černých křídlech blíže a hřadovali na obřích sloupech vedle rotujících krystalů. Realita se trhala na všech místech najednou a chrlila další a další armády. Celý ostrov byl brzy zaplněn legie Konce.

Drak Konce, Ten, který přichází poslední, Pán nekonečna a Požírač světů otevřel oko…

  • utheraptor

    Omlouvám se za větší zpoždění, holt jsou prázdniny a ani já zde nejsem pořád :)

Přihlásit se...

Zapomenutéheslo ?

Registruj se u nás!

Indikátor síly Hesla

Your password must be at least 8 characters long. To make your password stronger, use upper and lower case letters, numbers, and the following symbols !@#$%^&*()


Před registrací se ujistětě že jste napsali správný email a že v něm máte nějaké místo, hlavně uživatelé seznamu.