Zrod draka: část 5.

[singlepic id=712 w=600 h=77 float=center]

Trpaslíci dokázali mnohé.

Těžili nezničitelné horniny.

Stavěli nezdolné pevnosti a nedobytné hrady.

Cesty dláždili diamanty a smáli se zlatu.

Nikdy však neovládli tajemnou moc obsidiánu.

Horniny, která zrodila draky.

(Ibtariánovy Dějiny, svazek III.)

 „Dost!“ vykřikl jsem znaveně a Hwindarův meč se zastavil. Mocný válečník mi byl více než vyrovnaným soupeřem – a narozdíl ode mě jej únava viditelně nezmáhala. „Dobrý boj,“ zavrčel obr a zakousl se do kusu pečeného masa. Schoval jsem svůj meč a vyčerpaně jsem klesl do trávy. Náš večerní trénink byl vždycky náročný, avšak zdaleka nejnáročnější býval boj s Hwindarem.

Smradlavá obluda mi olízl nos. Vlk, nosící toto podivné jméno byl Forkskojův nejoblíbenější. Jméno dal vlkovi Tirskin, když mu Smradlavá obluda poprvé ukradl jeho večeři. Později se to stalo tradicí, takže zbývající tři vlci nesli hrdá jména Kde je mé maso, Zas nějaký zloděj a Přetáhnu tě holí. Pamatoval jsem si ještě patnáct dalších. Pohladil jsem Smradlavou obludu po čumáku a podrbal jsem Zas nějakého zloděje za ušima.Obluda zaštěkal a odběhl – pravděpodobně ukrást Tirskinovi další večeři.

Vzhlédl jsem a spatřil Orjila. „Můj pane, něco se blíží k našemu tábořišti,“ oznamoval ustaraně, s neodmyslitelným lukem v rukou. To nebylo dobré. Tady, na hranicích království Ulgrich a provincie Ordlein se válčilo. Neradi bychom se zapletli do nějaké bitvy. Vstal jsem, kývl na Hwindora a spolu s Orjilem jsme se vydali prozkoumat situaci.

Prošli jsme mýtinou a vstoupili jsme do lesa. Orjil se uměl plížit, zato Hwindor dělal rámus hodný pluku zombií. Prodírali jsme se porostem a Hwindor tiše klel. Už jsem jej chtěl napomenout, když Orjil zašeptal: „Tiše. Za chvilku je tu máme.“ Okamžitě jsme se zastavili a jediným zvukem se stalo Hwindorovo funění. Dospěl jsem k názoru, že příště si raději vezmu Fenziho.

A pak jsem mezi stromy zahlédl pohyb. Čtveřice válečníků prchala skrz křoviny a skalky, pronásledovaná tuctem nepřátel. Zamžoural jsem do šera a snažil se rozeznat jakékoli znaky na zbrojích. Drak a plamen. Pronásledovatelé byli z Ulgrichu, prchající byli naši. „Útok,“ zašeptal jsem ke svým dvěma společníkům.

Nečekali nás.

Můj výstřel našel svůj cíl. Na Orjila jsem byl ale krátký, než jsem přiložil druhý šíp k tětivě, srazil k zemi další dva protivníky. Hwindar se vyřítil z našeho úkrytu a mával mečem. Jeho řev slyšeli snad až v bájné Skyrantii. Další z mých šípů se zavrtal do nejbližšího protivníka. Dvě další Orjilovy střely uvolnily Hwindarovi cestu. A Hwindar…

Jeho meč udeřil jako kladivo a muž se s výkřikem skácel. Otočka, úder, výkřik. Zasvištění Orjilova šípu. Pěst, čepel, výkřik. Můj šíp. Zadunění, náraz, rána. Poslední protivník padl mrtev k zemi.

Čtyři pronásledovaní se zastavili.

„Jsou mrtví,“ řekl jsem: „jste v bezpečí.“

„Ne,“ řekl jeden z nich: „před nimi jsme neutíkali.“

Pak na zem dopadlo něco velmi těžkého.

Mezi mračny prachu a vířícím štěrkem povstalo něco temného. Obsidiánová zbroj. Mráz mi přejel po zádech. Tajemný útočník, kterého jsme hledali.

Vyskočil do vzduchu a snesl se ke čtveřici. „Zabijte ho!“ zařval jsem a natáhl jsem tětivu. Orjilův šíp křísl o masu fialové černi a neškodně se odrazil. Hwindar se rozběhl k nestvůře s bojovým pokřikem na rtech. Ta se začala činit mezi zachráněnými. Prvního odvážlivce odhodila stranou jako loutku. Druhého roztrhla vejpůl a třetímu urazila hlavu pěstí. To už tu ale byl Hwindar. Odložil jsem luk, abych svého přítele nezasáhl a popadl jsem hůl.

Nestvůra odrazila Hwindarův úder obrněnou paží a udeřila jej do hrudi. Obří válečník odlétl a přistál v hromadě listí. Meč mu vypadl z ruky.

Ozval se dusot obrněných nohou a najednou tu byla celá moje jednotka. Poslední z přeživších uprchlíků proběhl mezi řadami mých mužů a skryl se za nimi. Ta potvora jde po něm, pomyslel jsem si.

Pendraban zaútočil jako první, ale bláhově podcenil rychlost a sílu svého protivníka. Jeho železný pancíř se prohnul pod zuřivým úderem nestvůry a nebohý mág se poroučel k zemi. Fenzi měl větší štěstí. Proklouznul pod tvorovýma rukama a vyskočil na jeho široká záda s dýkou v ruce. Tirskin, Gersitir a Forkskoj bušili do útočníka ze všech stran. To už jsem tam doběhl i já.

Monstrum ze sebe setřáslo Zas nějakého zloděje a Kde je mé maso, kteří přiběhli spolu s Forkskojem. Fenzi se však pevně držel a zabodl svou dýku do úzké mezery mezi obsidiánovými pláty. Tvor ve zbroji zařval a neúspěšně se pokoušel Fenziho shodit. Gersitir a Tirskin však společně podrazili nestvůře nohy, a ta se poroučela k zemi. Hbitý zloděj přesně zaměřil svůj cíl a poté znova bodnul, rychle a přesně. Zpod zbroje se vydral další výkřik a tvor znehybněl.

Otočili jsme jej na záda. Hledí jeho přilby vyjelo nahoru a odhalilo nám pohled na vousatou tvář neznámého muže. Okamžitě jsem mu přiložil meč ke krku. „Odkud jsi, co tu děláš, proč jsi se snažil rozpoutat válku?“ vykřkl jsem a dodal: „Jestli budeš mluvit pravdu, daruji ti život.“ Ve skutečnosti propadl hrdlem za velezradu, ale já jsem neměl mnoho času a potřeboval jsem informace.

„Poslal mne král… Vynion, … on… říkal že…“ větu přerušil záchvat kašle. „Dal mi… tuhle zbroj, abych… našel…“ odkašlal si ještě jednou a zdráhavě pokračoval: „trpaslíka, … mám najít posledního… trpaslíka.“ Odmlčel se a z úst mu vyrazil tenký pramínek krve. „Válka… on… potřebuje válku. Bez impéria nebude… naděje.“ „Co děláš tady.“ „Já… musím… zabít… císař… zbytečná… válka… když…“ zahleděl se kamsi za mě a hlava mu klesla. „Je mrtvý, konstatoval Tirskin.“

Otočil jsem se k zachráněnému uprchlíkovi.

Málem jsem leknutím upustil meč.

Byla to žena. A ne ledajaká. Princezna Inyare, dcera císaře a dědička Impéria. Poznal bych ji kdekoliv. Všichni Stratégové přísahali ochraňovat členy císařovy rodiny. Zmateně jsem klesl na koleno a myslí mi vířila záplava myšlenek. Kde se tu vzala? Co tu pohledává?

Císařova dcera si odhodila z obličeje pramen světlých vlasů a odhodila koženou přilbu: „Povstaň, lorde Stratégu.“ Vstal jsem a okamžitě jsem vyhrkl: „Vaše Výsosti?“ „Ano, lorde Stratégu?“ „Mohu-li se zeptat, rád bych věděl, jak jste se dostala na toto místo.“ „Totéž by mne zajímalo ve vašem případě, lorde Stratégu,“ usmála se princezna: „bylo mi řečeno, že jste mrtvý.“ „Uprchl jsem z království Ulgrich,“ odpověděl jsem: „zahájil jsem pátrání po domnělém atentátníkovi, který se však ukázal být spojencem krále Vyniona. Zdá se, že jsem při své diplomatické misi padl do léčky. Nyní pošlu hlášení císaři a vydám se nalézt posledního z trpaslíků.“

„Trpaslíci jsou mrtví,“ namítla Inyare: „avšak nyní k vaší otázce, lorde Stratégu.“ Odmlčela se a pokračovala: „Byla jsem na návštěvě císařových příbuzných v provincii Ordlein. Cestou zpět do Arantie nám vyhlásilo království Ulgrich válku a já byla přepadena. Spolu se třemi věrnými muži jsme utíkali před pronásledovateli, dokud nepřiletěl on,“ řekla princezna: „zbytek znáš.“

„Pane,“ Fenziho tón zněl naléhavě: „Pendraban je mrtvý.“

„U Netheru!“

Takhle ne. Nechci přicházet o své přátele jako na běžícím pístu.

„Forkskoj, Orjil a Tirskin se vrátí s poselstvím pro císaře a princeznou Inyare do tábora Třetí legie,“ řekl jsem: „Hwindar, Gersitir, Fenzi a já budeme pokračovat v cestě, avšak nejprve pohřbíme Pendrabana. Smradlavou obludu a Přetáhnu tě holí si vezme naše skupina, Kde je mé maso a Zas nějaký zloděj půjdou s vámi.“

„Ne!“

Princezna si mne měřila vražedným pohledem.

„Půjdu s vámi.“

„Vaše Výsosti, já…“

„To je rozkaz, lorde Stratégu.“

Povzdechl jsem si.

***

Stáli jsme u čerstvého hrobu.

„Pendraban byl nám všem dobrým přítelem,“ řekl jsem: „nechť na něj Notch shlédne a pošle své procesy, aby jej bezpečně odvedly do síní mrtvých, kde bude čekat na den posledního respawnu.“

„Enter!“ ozvalo se sborově.

„Kéž se navrátí do zdroje, kéž nikdy není zapomenut jeho skin, kéž v nás žije jeho login až do Velkého Restartu.“

„Enter!“

„Kéž jeho heslo nikdo neprolomí, ať jsou mu prominuty jeho prohřešky, kéž není ztrestán věčným banem.“

„Enter!“

Pohlédl jsem na pláty obsidiánové zbroje. Nastal čas je vyzkoušet.

 

  • Shadoe vás opět zdraví u Zrodu draka
  • Již dokončenou sérii Stín draka naleznete zde spolu s dokončenými díly Zrodu draka.
  • Stále probíhají jednání o zfilmování Stínu draka (a stále asi ještě chvíli budou).
  • Dotazy a návrhy můžete psát na e-mail Shadoe-Restalon@email.cz nebo do komentářů.
  • Jak už jsem psal minule, Zrodem draka skončí mé působení na serveru majncraft.cz, (avizovaný Pád draka se ruší) z důvodu časového vytížení. Doufám, že to pochopíte.
  • Prosím, komentujte, hodnoťte a těšte se na další díl. S pozdravem Shadoe.

 

 

SHADOEHO BONUS Č.2 (INFO)

O co půjde?

Novým bonusem bude speciální ADVENTURE MAPA nazvaná Hlubiny.

Na co se můžeme těšit?

Komplex Heetzigu, přírodní jeskyně, prostory zříceného dolu, Věž

A příběh?

V této Adventure mapě se stanete badatelem, bádajícím po zpola zničených komplexech Heetzigu. Tento komplex byl kdysi domovem pradávné civilizace. Proto se můžete těšit na luštění pradávných nápisů, překonávání pastí a prohledávání slují boj proti monstrům a zaslouženě nabyté poklady. Již brzy.

Jakým způsobem se tato mapa bude hrát?

Mapa jede na gamemode 2 (Adventure mode), tj.nelze ničit ani pokládat bloky. Cestu vám budou ukazovat staré nápisy a také systémové truhly. Nelze ukládat pozici na postelích, proto doporučuji ukládat pozici kopírováním složky savů.

Kdy si budeme moci Hlubiny zahrát?

Pravděpodobně budou volně ke stažení jako příloha Zrodu draka: části 6.

Je možné, že vyjdou i další, rozšířené verze této Adventure mapy.

Mapa je kompletně v češtině (s výjimkou nápisů ve starém jazyce).

  • Zdeněk Pazourek

    „Trpaslíci dokázali mnohé.
    Těžili nezničitelné horniny.“
    Vypadá to, že trpaslíci měli creative!

  • tkoutn

    Myslel jsem že ten pohřeb bude smutný. Šeredně jsem se spletl. :D

  • Ne asi, prej ten pohřeb, to bylo moc :DD

Přihlásit se...

Zapomenutéheslo ?

Registruj se u nás!

Indikátor síly Hesla

Your password must be at least 8 characters long. To make your password stronger, use upper and lower case letters, numbers, and the following symbols !@#$%^&*()


Před registrací se ujistětě že jste napsali správný email a že v něm máte nějaké místo, hlavně uživatelé seznamu.