Zrod draka: část 10. (a omluva čtenářům)

[singlepic id=712 w=600 h=77 float=center]

Nikdo neví, co se tehdy stalo.

Jisté je, že to bylo strašné.

Oheň a krev.

Trpaslíci se rozloučili se světem.

Po svém.

Kdo vytvořil zemi nikoho?

„Nejdříve je nutné dostat se dovnitř. Ochrana komplexu je velmi rafinovaná a prostým útokem ji lze jen těžko překonat.“

„Co tedy uděláme?“

„Vnikneš tam přesně tak, jak si to udělal minule.“

***

Nevěřícně jsem se zahleděl na osamocenou postavu, stoupající po kamenných schodech. Zatracený šílenec! Měl by vědět, že král dnes není v náladě vhodné pro přednesení žádosti. Neznámý byl oděn v černou róbu, která zcela skrývala obrysy jeho těla. Když konečně vystoupal na vrcholek schodiště, zatarasil jsem mu cestu.

„Stůj!“ přikázal jsem a zahleděl jsem se cizinci do očí.

„Omlouvám se,“ pronesl cizinec. Vzduchem se něco mihlo a já rázem ztratil vědomí.

***

„První stráž je na vrcholu schodiště.“

„To se zvládne. A další?“

„Dveře paláce.“

***

Poté co jsem knokautoval vojáka na schodišti, ubíral jsem se rychlejším krokem dál do útrob pevnosti. Prošel jsem kolem skupinky nic netušících vojáků a přes malé nádvoří pokračoval k portálu královského paláce. Černá róba šustila a přímo přitahovala horko, byl to však můj jediný štít proti zvědavým pohledům. Stráže před bránou zareagovaly předpisově – jakmile jsem položil nohu na práh, všude kolem mě se naježily zbraně. „Povolení,“ zabručel kapitán a natáhl ruku.

„K čemu?“ shodil jsem ze sebe ten zatraceně nepohodlný hadr.

„Ó, Notchi!“ zaklel kapitán a leknutím pustil meč z ruky.

***

„A to blýskátko? Můžu si ho ještě půjčit?“

„Proč ne? Koneckonců, asi ho budeš potřebovat.“

„Neříkej, že je tam ještě nějaký další obrněnec.“

„Ne. Tři.“

***

Čerstvé mrtvoly zatraceně smrděly spáleninou. Stín draka v mé pravé ruce na ně vrhal posměšné modré záblesky. Cesta do paláce byla volná – a na nádvoříčku už nebylo ani živáčka. Pokrčil jsem rameny, překročil jsem tělo kapitána, který i po smrti otevíral pusu překvapením a vstoupil jsem do útrob králova sídla.

Panovník jakoby se vůbec nezměnil; shlížel na mne z trůnu téměř posměšně. Jistým krokem jsem pokračoval dál do útrob trůnního sálu. Sáhl jsem pro černofialovou přilbu a nasadil jsem si ji. „Takže jsi objevil tajemství temného bojovníka, císařův špicle,“ zašklebil se Vynion. Neodpovídal jsem.

***

„Asi bych s sebou neměl brát Hwindara, co?“

„Ne. Bude to peklo. Ale pokud budeš mít štěstí, na chvíli to zaměstná tvé nepřátele.“

„Hwindar bude naštvaný.“

„Pořád lepší, než mrtvý.“

***

Tři bojovníci v obsidiánových zbrojích mi zahradili cestu. Ze zad jim splývaly zlaté pláště. Netvářili se právě nejpřívětivěji. „Vzdej se,“ řekl Vynion. Pod přilbou jsem se usmál. A pak jsem vytáhl Svitek.

***

„Co to je?“

„Malý dárek pro našeho společného přítele Vyniona.“

„Co to umí?“

„Opravdu to chceš vědět?“

***

Král zbledl.

A já jsem začal číst.

Bojovníci sebou trhli a já ucítil jemné vibrace, prostupující celou budovou. Nebe se zatáhlo, jak jsem poznal podle náhlého úbytku světla v místnosti. „Zastavte ho!“ Vynion už křičel. Černooděnci udělali krok vpřed – následný otřes je však srazil k zemi. Podlaha pukla a zemětřesení ještě zesílilo.

Oknem jsem zahlédl podivný rudý přísvit na večerní obloze. Myslel jsem si, že je to zapadající slunce. Záře však rychle nabývala na intenzitě a její ohnisko se nacházelo na jihu. Pak jsem pochopil. Roj meteorů si razil cestu atmosférou a blížil se k místu dopadu.

Dočetl jsem pergamenový svitek: „Toto je soud nad tebou, zpupný králi. Vše, co jsi ukradl, bude zničeno. Tvá zlotřilost bude potrestána.“

Meteory s ohlušujícím rachotem dopadly.

Palác se otřásl v základech a několik sloupů prasklo. Úlomky kamene létaly vzduchem a strop se začal řítit. Několik svištících kusů kamene narazilo do mé zbroje a já měl pocit, že jsem dostal kladivem. Jeden ze sloupů se roztříštil a zasypal jednoho z vyděšeně řvoucích černooděnců. To nemohl přežít ani s obsidiánovou zbrojí. Ohromný balvan rozdrtil trůn několik okamžiků poté, co jej král opustil.

Kotoulem jsem se dostal mezi dva osamělé sloupy, které zatím jakýmsi zázrakem zůstaly stát a držely i neveliký díl střechy. Právě včas. Celá místnost se proměnila v ohromnou směsici svištího kamene, která drtila vše, co jí přišlo do cesty. Zmateně jsem sledoval obraz destrukce, který se přede mnou rozprostřel.

Z vírů suti a kamene náhle vylétl černý stín. Muž v obsidiánové zbroji mě srazil k zemi, zatímco kamenný déšť bubnoval do našich pancířů. Praštil jsem ho vší silou a druhou rukou jsem nahmátl rukojeť Stínu draka. Zahřmělo, když jsem jej tasil a vší silou jím udeřil do omámeného protivníka. Rána obsidiánem neprošla; výboj energie však odmrštil nepřítele zpět do kolotoče štěrku a balvanů, kde jej rozmašíroval na kusy ohromný kvádr. Takže už jen jeden.

Zaútočil zezadu a to se smrtící přesností. Okamžitě jsem zmizel v kamenné bouři a dokázal jsem sténat zatímco mě bombardovaly kilogrami suti. Pokud by spadl nějaký větší kus střechy, nikdy bych už nepoznal třetí rozměr. Silou vůle jsem se vyhrabal na nohy a sevřel Stín draka oběma rukama. Jako blesk jsem se vrhl vpřed a síla legendární zbraně rozdtila padající suť na ještě menší úlomky.

Můj meč mi dával značnou převahu – ale můj protivník měl zapnutý podpůrný systém. Já ten svůj použít nemohl, teď by se to rovnalo sebevraždě. Byl rychlejší a jedině pomocí délky mé zbraně jsem byl schopen udržovat si jej dál od těla. Věděl jsem však, že pokud strop nad námi povolí, nebudu dost rychlý abych se odtud dostal včas, narozdíl od něj – a na tom založil černooděnec svůj plán.

Věděl jsem, že to musím ukončit rychle – a najednou jsem už i věděl jak.

Vzpoměl jsem si na svého přítele Fenziho, na to, jak zasáhl jednoho z černooděných do úzké mezery mezi pláty obsidiánu. Dvakrát jsem švihl mečem, abych protivníka oslepil záblesky čepele. Když zavrávoral, proklouzl jsem pod jeho obranou a pohroužil jsem svůj meč do Fenzim objevené mezery. Šokovaně sebou trhl. „Zatracené konstrukční vady,“ zašklebil jsem se na překvapeného protivníka a vytrhl jsem meč z rány. Pomalu a nejistě se opřel o sloup, pak se mu podlomila kolena a obsidiánová přilba křísla o kámen.

Rachot umlkl a déšť kamene se změnil na mrholení.

Z obrovského paláce již stála jen zanedbatelná část. Střecha byla stržena a sloupy polámány, dlažba rozdrcena a trůnní sál byl téměř zasypán. Pod hromadou trosek ležel král Vynion III. a zpod jeho polámaného těla vytékaly pramínky krve. Pohled mu pomalu vyhasínal, když jsem k němu došel. „Co… se stane… teď?“ zašeptal, když mě uviděl. „To nevím,“ řekl jsem po pravdě a dřepl jsem si vedle umírajícího panovníka. Jeho vzdor, zloba a arogance jej pomalu opouštěly. „Myslím, že Impérium již nepovstane,“ řekl jsem prázdným hlasem.

„Má říše… je prokletá,“ vypravil ze sebe Vynion z posledních sil. Sledoval jsem jeho pohled ke kráteru, který vyhloubily dopadající meteority. Endský kámen! Nikdy v životě jsem jej neviděl. To ale znamená, že tato část světa zchřadne a uschne! Trpaslíci byli možná až příliš krutí. „Slib mi něco,“ králův hlas zněl nečekaně naléhavě. „Znič… zlaté… pláště,“ zašeptal a z jeho očí se vytratil život.

***

Stál jsem na střeše poslední zachované části královského paláce. Malá namodralá linka hluboko dole na mne čekala dlouho. Přišel jsem, abych změnil svůj pád ve skok. Abych změnil svůj osud. Abych se postavil svému strachu. Přišel jsem, protože jsem musel přijít.

Nadechl jsem se a skočil.

 

 

  • Zdravím vás u poslední části série Zrod draka
  • Ještě se ale neloučíme, hodlám uveřejnit ještě Epilog
  • Již dokončené série Stín draka a Zrod draka naleznete zde
  • Adventure mapa Hlubiny: Krejziho dům  ↓DOWNLOAD↓ (Nejnovější verze)
  • Nábor herců – Stín draka film zde
  • Chystá se opravný patch na mapu Krejziho dům, který vyřeší některé drobnější chyby
  • Dotazy a návrhy můžete psát na e-mail Shadoe-Restalon@email.cz nebo do komentářů

 

Omluva věrným čtenářům:

Nesplnil Zrod draka vaše očekávání? Nedosáhlo pokračování kvalit předchozího dílu? Nudili jste se, nebo jste poslední části ani nečetli? Pak je tato omluva určena právě vám.

Zatímco Stín draka byl psán primárně pro vás všechny bez rozdílu, ve Zrodu jsem se zaměřil zejména na ty, kteří dychtí po dalších informacích z mého světa. Proto nemusí být pro všechny z vás druhá série tak stravitelná.  Nicméně doufám, že se najdou i tací, kteří nejsou dějem či postavami Zrodu draka zklamáni.

Děkuji vám za vaši podporu!

Shadoe

 

Epilog Zrodu draka vyjde ke konci týdne.

  • Tleskám ve stoje !
    Zrod draka byl stejně skvělý jako Stín draka, z pohledu režiséra si myslím že je Zrod lepší.
    Sice jsem moc nepochopil začátek ale po pár přečtení ho snad pochopím :D
    Těším se na epilog,a doufám že někdy v budoucnu vydáš Pád draka :) .
    Jinak,na filmu se pracuje,kvůli skinům se to pozdrželo,ale příští týden musíme začít natáčet :D

Přihlásit se...

Zapomenutéheslo ?

Registruj se u nás!

Indikátor síly Hesla

Your password must be at least 8 characters long. To make your password stronger, use upper and lower case letters, numbers, and the following symbols !@#$%^&*()


Před registrací se ujistětě že jste napsali správný email a že v něm máte nějaké místo, hlavně uživatelé seznamu.